Opilec jde domů, zvoní na zvonek, vyjde žena a říká:„Pane přejete si?“
Opilec:„Pozor, jdu domů!“ Žena:„Ale tady nebydlíte!“ Opilec vyjde z domu, obejde dvakrát dům a zazvoní podruhé na stejný zvonek, vyjde žena a říká:„Pane ale tady nebydlíte!“ Opilec se omlouvá, vyjde z domu, obejde dům čtyřikrát a zazvoní na stejný zvonek, vyjde ta samá žena a křičí:„Pane, říkám vám už potřetí, že tady nebydlíte!“ A opilec říká:„Hlavně, že ty bydlíš všude!“
-
+


16. 5. 2012
Cikán jde na ryby a vytáhne zlatou rybku, která mu slibuje tři přání, když ji pustí. Tak cikán povídá: „Já bych chtěl bejt bílej, mít křídla a taky, aby se na mě lepily ženský!”
Zlatá rybka podle slibu čaruje: „Čáry, máry, kuří nožka, ať je z tebe Always vložka!”
-
+


26. 2. 2012
Láďa, bezdomovec, přijde na úřad práce a žádá tam o nějakou práci. Tam sedí dva chlápci a jeden na to: Láďo, my bychom ti hrozně rádi nějakou práci dali, ale máš smůlu, nic nemáme. Láďa se nevzdává a říká: Chlapi, ale já se znám s Havlem. Oni: To ti tak žerem. Tak Láďa vezme telefon, vytočí Pražský Hrad, tam to vezme Havel, pokecaj, takový ty fráze, jako, jak se má Dáša, nebo, tak co kdy zase zajdeme na hrba. Ti dva jako že no a co, Havla u nás zná každej. Nereagujou. Láďa: Chlapi, ale já se znám i s Billem Clintonem. Zase vytočí Bílý dům. Zase pokecaj (Jak se má Hillary,...). No a zas nic, ti dva nereagujou. Láďo, práci nedostaneš. Tak Láďa: Chlapi, ale já se znám i s papežem. Tak vezmou dodávku, dojedou do Vatikánu, tam papež zrovna slouží mši, plný kostel lidí. Láďa se pustí nahoru k oltáři, už zdálky volá: Nazdar Karle ! Papež ho uvidí, roztáhne ruce, objímají se, pokecaj, jak to jde a jak se má Bůh, ...atd. Láďa se vrátí zpátky, tam stojí ti dva chlapi, úplně vodvařený, dolní čelisti spadlý až na hrudník, voči vykulený. Láďa na ně kouká: To jste tak hotový z toho, že se znám s papežem? Ne to ne, ale před chvilkou tudy šli dva Japonci, a ten jeden se ptal: Co je to za kreténa, co támhle stojí vedle Ládi?
-
+


22. 2. 2012
Sedí na cele tři vězni, první deset let, druhý patnáct let a třetí doživotí.
Po deseti letech přijde bachař: "Ten co sedí desítku sbalit věci a jdete domů."
Po dalších pěti letech přijde opět bachař: "Ten co sedí patnáct let sbalit věci a jdete domů."
Doživoťák se otočí a nespokojeně si mumlá: "To je pořád nějakýho couráního."
-
+


24. 1. 2012